Zajímavosti

Filozofická a rétorická škola byla proslulá v celém Řecku. Kdo chtěl něco znamenat, musel studovat právě na této škole. Největší proslulosti škola dosáhla ve 3. stol. př.n.l. Proslulými studenty byli César a Cicero, z básníků např. autor eposu Heraklés Peisandros.

Údolí motýlů je místo plné zeleně a svěžesti. Především v horkých letních měsících toto místo láká motýly, kteří pocházejí z Himalájí. Jedná se o motýly z rodu Calimorpha Quadripunctaria Himalaiensis. Lákají je především stromy Liguibar Orientalis. Můžete je zde zpravidla vidět až do poloviny září.

Kolos rhódský byl vysoký 34 metrů a patří mezi 7 antických divů světa. Původně se věřilo, že stával v přístavu Mandraki, rozkročen nad vjezdem do přístavu. Tento názor byl poopraven, Kolos rhódský pravděpodobně stával na kopci nad městem. Stavební práce na Kolosu rhódském trvaly 12 let a vedl je vynikající sochař Chares z Lindosu. Kolos stál na svém místě jen 56 let, byl zničen při jednom zemětřesení. Rhóďané jej chtěli znovu postavit na nohy, ale věštby byly nepříznivé a tak socha již nebyla opravena. Mnohem později pak byla socha prodána a přepravena do Sýrie, kde byla roztavena. Sochu prý přepravovalo na 900 velbloudů.

Staré Město Rhodos není žádným skanzenem. Stalé zde žije více než 6 tisíc lidí a město žije a doslova pulsuje svým osobitým životem. Staré Město zde zůstalo zachováno od doby rytířů a tureckých obyvatel. Přes 200 ulic, malá náměstí a stále funkční kašny, budovy z doby byzantské, gotické kostely, turecké domy a mešity dotvářejí jedinečnost tohoto místa. K výjimečným památkám pak patří Rytířská ulice a Palác velmistrů, který byl nepříliš šetrně opraven Italy za okupace v době 2. světové války. Hradby jsou prý dlouhé 8 km a mají 11 bran. Památky po rytířích naleznete na ostrově RHODOS na mnoha místech. Není divu, vládli zde přes 200 let.

Řád Johanitů - Řád sv. Jana Jeruzalémského - v roce 1309 koupili rytíři ostrov RHODOS přes protesty místních od Janovanů. V Jeruzalémě je kostel sv. Jana, který dal řádu jméno. Původním posláním řádu byla obrana Božího hrobu a péče o křesťanské poutníky.
První velmistr řádu v roce 1206 řád přeměnil ve vojenské duchovní společenství. Řád měl dokonalou organizaci a jeho příslušníci byli rozděleni do 3 skupin. Byli to ošetřovatelé, kteří se starali o nemocné, dále kněží a nejvýše byli postaveni bojovníci-rytíři, kteří byli aristokraté. Další důležité členění bylo podle jazyků. Těchto skupin bylo sedm, později osm a vůdci skupin jednotlivých jazyků zasedali v zákonodárné radě. Hlavním jazykem byla francouzština, z řad Francouzů bylo také voleno nejvíce velmistrů. Velmistra volili všichni příslušníci řádu a volba byla doživotní.
Rytíři opravili a rozšířili byzantské hradby a z Rhodosu vytvořili hospodářské a kulturní centrum, které spojovalo Východ a Západ. Rozvíjejí se zde i bankovní domy a i Řekové se postupně zapojují do obchodu a spoluvytvářejí prosperitu Rodosu. V roce 1522 je však město obléháno přes pět měsíců tureckým sultánem Sulejmanem I. Rytíři opouštějí Rhodos a po osmi letech se usazují na Maltě. Jsou zde až do roku 1798, kdy je odtud dostal Napoleon. Řekové jsou vystaveni kruté turecké nadvládě ještě dalších téměř 400 let (až do roku 1912).

Na Rhodosu se často setkáte s dívčím jménem Tsampika a s chlapeckým jménem Tsampikos. Tato jména jsou dávána jako výraz úcty a poděkování Panně Marii. Na pahorku asi 300 metrů nad mořem je postaven klášter Moní Tsampikas, který je zasvěcen Panně Marii. V kapli kláštera je vzácná ikona z 11. století, kterou prý nalezl pár, který si již dlouho přál děti. Krátce po tomto nálezu počali dítě. Ještě v této době je kaple s ikonou důležitým poutním místem, kam směřují ženy, které chtějí dítě. Stoupají bosy na pahorek a modlí se k Panně Marii. Pod klášterem je nádherná písečná pláž Tsampika.

Vesnice Lachania, leží na jihu ostrova. Kdysi byla vylidněna, mladí odešli do měst a staří umřeli. Říká se, že vesnické polorozpadlé domy skoupila komunita dětí květin a domy opravila ve snaze zachovat původní ráz. Vesnice je malebná a určitě stojí za návštěvu. Na malé návsi je nádherný starobylý platan, kde je příjemné posezení.

Na jihu je slavná pláž Prasonisi, písečný a surfařský ráj. Kempují tady se svými karavany milovníci slunce, moře a vodních sportů. Pláž je oboustranná a odděluje od sebe většinou klidné Egejské moře a divočejší Středozemní moře.